Varúj...! - Drama (Československo, 1947)

Prvý slovenský hraný film nakrútený po druhej svetovej vojne. Mnohí Slováci pred prvou svetovou vojnou emigrovali do Ameriky za lepším životom, pretože na Slovensku vládol útlak zo strany vládnucej maďarskej moci a ľudia si nedokázali nájsť prácu. Tak ako iní, za more odchádza aj mladý horal Ondrej Muranica (Paľo Bielik), aby si vo vysnívanom Novom svete našiel prácu a zarobil peniaze pre svoju rodinu. Sny a nádeje na lepší život mu však zmarí banská katastrofa. Ondrej sa síce zachráni, ale stratí pamäť. Vyhlásia ho za nezvestného a keď sa mu po rokoch náhodou vráti pamäť, Ondrej sa rozhodne vrátiť domov. Až po návrate do vlasti zistí, že sa jeho žena Eva (Jiřina Štěpničková) vydala za jeho najlepšieho kamaráta Miša (Július Pántik). Ako inak, schyľuje sa ku katastrofe... V období rokov 1918-1938 dominovala v Československu česká kinematografia, na Slovensku sa vyskytli len ojedinelé snahy vybudovať filmový život. Vďaka štátnej podpore v období 1939-1945 sa dotvorili obrysy slovenského filmu, ktoré ukončil vznik hraných snímok Varúj...! a Vlčie diery (1948) v demokratickom Československu. V snímke Varúj... síce stále zohráva nezanedbateľnú úlohu česká tradícia a jej reprezentanti vo všetkých zložkách filmovej produkcie (režisér, kameraman Václav Hanuš, scenárista Karel Steklý), ale po prvý raz sa československá spolupráca z 30. rokov stáva slovensko-českou. Voľba adaptácie drámy Ivana Stodolu Bačova žena ako prvého slovenského filmu produkčnej spoločnosti Slofis mala viacero dôvodov. Pre Friča bol príťažlivý dedinsko-folklórny rámec príbehu, pre Bielika zase skúsenosť so Stodolovou drámou z čias pôsobenia v Slovenskom národnom divadle, kde hral postavu Ondreja Muranicu, a jej sociálno-kritické zázemie. Z politického hľadiska téma vyhovovala zameraniu nového života, pripomínala maďarský útlak a zrod Československa roku 1918 ako paralelu k budovateľskému optimizmu prvých povojnových rokov. Paradoxom je, že po nedemokratickom prevrate v roku 1948, sa naplno rozbehla činnosť cenzúrnych orgánov, ktoré o dva roky neskôr snímku spolu s ďalšími 541 filmami vyradili z filmovej distribúcie, pretože nevyhoveli ideologickým kritériám. O rok neskôr pri prehodnocovaní naďalej zostal film v trezore, pretože ho komisia považovala za vadný z hľadiska ideovej hodnoty. Podobne dopadli napr. aj Vlčie diery a Čertova stena, ktoré nesú plné stopy buržoáznej filmovej tvorby i buržoázneho nacionalizmu. (oficiální text distributora)

Původně komorní melodramatický příběh milostného trojúhelníku, končícího sebevraždou „nevinně nevěrné" bačovy ženy Evy, tvůrci zbavili tragické pointy a „odlehčili" otevřeným koncem. Z osudového melodramatu se stalo abstraktnější sociální drama na téma vystěhovalectví a změnila se i hlavní postava. Osou příběhu se stal „muž bačovy ženy" Ondrej Muranica v podání „národopisného Slováka" Paľo Bielika.
V případě prvního slovenského filmu bylo samozřejmě velmi důležité herecké obsazení. Hlavní mužská role byla jasná od začátku, jistý problém představovala postava Evy. Po namáhavém hledání v hereckých kartotékách i ve slovenských divadlech si Frič nakonec vybral zkušenou (byť trochu ohranou) Jiřinu Štěpničkovou. Na její správnou slovenštinu měl dohlížet jazykový poradce. Podoba filmového štábu byla určována duplicitou funkcí. K českému profesionálovi byl přidělen slovenský asistent, který se tak vedle zkušenějšího českého kolegy zaučoval do filmového řemesla.
Z filmu Varúj..! ovšem dnes přece jen zaznívá jakási koloniální slovacita. Fričova slabost „pro Slováky", zvlášť pro exJánošíka Bielika, je z etnografického pojetí filmu zřejmá a mnozí filmoví kritikové na ni v dobovém tisku velmi citlivě reagovali. Frič by ale nebyl Fričem, kdyby pod glazurou krojované exotiky občas neprosakovala americká formule. Mac Frič (a v tom bude na Slovensku jeho pokračovatelem právě Bielik) velmi dobře ovládal konvence diváckého filmu, hollywoodské pointování filmového vyprávění. Vrcholem této „komerční imaginace" je scéna Muranicova vzpomínání uprostřed mrakodrapů - poněkud komická spektakulární scéna s roztrženým reklamním cigárem..
Varúj...! se,podobně jako tehdy mnohé filmy přechodného období, stal po uvedení terčem ideologické kritiky. Mezi začátkem natáčení a premiérou totiž utekla určitá doba, během níž nabyly úvahy o poslání kinematografie v životě poválečného Československa zřetelnější ideologickou podobu. Výjimečně ambiciózní film s tematikou ekonomicky motivovaného vystěhovalectví, ukončený kvazivlasteneckou pointou, se tak v období prudkých politických změn a stranických zápasů stal téměř den ze dne ideologicky passé. - Petra Hanáková (Letní filmová škola)